O chovu WHWT

Standard westíka

Celkový vzhled:  Pes silné stavby těla, s hlubokým hrudníkem a žebry sahajícími daleko dozadu, rovný hřbet, přední a zadní fronta plná síly, na svalnatých nohách, v náležité míře vykazuje znamenité spojení síly a aktivity.

Hlava: Vzdálenost od týlu k očím je mírně větší než délka mordy. Hlava je bohatě osrstěná a je nesená v pravém nebo menším úhlu k ose krku. Hlava nemá být nesena vysunuta dopředu.

Lebeční část:
Lebka: Mírně klenutá, čelní partie mají od jednoho kraje k druhému hladké obrysy. Od nasazení uší k očím se nepatrně zužuje.
Stop: Výrazný stop, tvořený bezprostředně nad očima nadočnicovými oblouky, které přes oči mírně přečnívají a mezi očima vykazují slabou prohlubeň.

Obličejová část:
Morda: Morda se směrem k čenichu postupně zužuje. Morda není pod očima vypadlá, ani příkře spadající, nýbrž je dobře vyplněná.
Nos: Černý, poměrně velký nos, který se zbytkem mordy tvoří hladký obrys.
Čelisti/zuby: Silné rovné čelisti. Mezery mezi špičáky jsou natolik široké, aby byl vyjádřen požadovaný uličnický výraz. Zuby jsou v poměru k velikosti psa velké, s pravidelným nůžkovým skusem, to znamená, že horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo vsazeny do čelisti
Oči: Posazené daleko od sebe.
Uši: Malé, vztyčené.

Krk: Dostatečně dlouhý, aby umožnil požadované nasazení hlavy, svalnatý, postupně se rozšiřující k základně a plynule přecházející do hezky šikmých ramen.

Tělo: Kompaktní
Hřbet: Rovný.
Bedra: Široká a silná.
Hrudník: Hluboký, žebra v horní polovině dobře klenutá, z boku působící plochým dojmem. Zadní žebra značně hluboká, odstup mezi posledním žebrem a pánevní končetinou je tak krátký, jak jen vyžaduje volnost pohybu.

Ocas: Dlouhý 12,5 až 15 cm, pokrytý drsnou, ne však přerostlou srstí (bez vlajky). Ocas je pokud možno co nejrovnější, nesený čile, nikoliv však vesele, či přetočený nad hřbet. Dlouhý ocas je nežádoucí a neměl by být v žádném případě kupírován.

Končetiny:
Hrudní končetiny: Nohy krátké, svalnaté a rovné, hustě pokryté krátkou hrubou srstí.
Ramena: Umístěna šikmo vzad. Lopatky jsou široké a přiléhají těsně ke stěně hrudního koše. Ramenní kloub je umístěn vpřed.
Lokty: Těsně přiléhají a umožňují volný pohyb hrudních končetin, souměrný s osou těla.

Pánevní končetiny: Silné, svalnaté a přes záď široké. Nohy jsou krátké, svalnaté a šlachovité.
Stehna: Velmi svalnatá stehna nestojí příliš daleko od sebe.
Hlezna: Dobře zaúhlená a posazená pod tělem tak, aby byla v postoji i v pohybu poměrně blízko u sebe.Strmá nebo slabá hlezna jsou nanejvýš nežádoucí.

Tlapky: Přední tlapky jsou větší než zadní, okrouhlé, přiměřeně velké, silné, s tlustými polštářky. Povrch polštářků a všechny drápy mají být nejlépe černé.

Chůze/Pohyb: Volný, přímý a celkově lehký pohyb. Hrudní končetiny volně vybíhají vpřed z ramen. Pohyb pánevních končetin je volný a silný, končetiny se pohybují blízko u sebe. Kolenní kloub a hlezna jsou velmi pružná, hlezna jsou zatahována pod tělo a dávají tak končetinám řádný posun. Strmý, škrobený pohyb pánevních končetin a kravská hlezna jsou vysoce nežádoucí.

Osrstění:
Srst: Dvojí. Krycí srst je tvořena z drsné srsti, zhruba 5 cm dlouhé, bez jakéhokoliv zvlnění. Podsada, která připomíná kožešinu, je krátká, měkká a přiléhavá. Otevřená srst je nanejvýš nežádoucí.
Barva: Bílá.

Velikost: V kohoutku přibližně 28 cm.

Vady: Každá odchylka od výše uvedených zásad je považována za vadu. Musí být brána v úvahu a musí přesně odpovídat stupni hodnocení.

Poznámka: Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.  ( autor textu Lucie Tylová)

 

Představení nového plemene v naší smečce CAIRN TERIÉR

Není od věci, že právě Cairn Teriér (kernteriér) si k nám našel cestu.
Kernteriér patří mezi skotské nízkonohé teriéry. Jeho blízkými příbuznými jsou právě (mj.) west highland white teriéři (westík)
Svojí podobou k westíkům (kromě jediné vyjímky, a tou je barva) k nám prostě do smečky patří.
ZEMĚ PŮVODU: Velká Británie
Poprvé byli kernteriéři oficiálně předvedeni roku 1909 na Cruft výstavě, ještě ovšem jako „krátkosrstí skye teriéři“. Od roku 1912 již byli kerni uznáni anglickým Kennel Clubem jako samostatné plemeno.
Členské subjekty
Klub chovatelů málopočetných plemen psů
Klub chovatelů terierů, z. s.

Standard:
cmku.cz/cz/seznam-plemen-159/4